Archiv článků za měsíc: Listopad 2019

Turnaj v šachu a dámě

Ve středu 27. listopadu proběhl ve všech odděleních školní družiny turnaj v šachu a dámě. Skvěle si vedly všechny děti a odnesly si sladkou odměnu.

Informace pro rodiče žáků II. stupně

V návaznosti na využívání elektronického systému Bakaláři sdělujeme rodičům žáků II. stupně:

Od 1. prosince 2019 najdete aktuální informace o školních a mimoškolních aktivitách pouze v systému Bakaláři.

Totalita

V pátek 15. 11. jsme se s naší a zájemci z osmých tříd vydali po 4. vyučovací hodině na Karlovo náměstí na multimediální výstavu Totalita.

Výstava začínala ve 13 hodin. Chvilku před začátkem představení jsme se přesunuli před kupoli. Ano, výstava se konala v obrovské nafukovací kupoli, která byla plná lehátek. Před kopulí byla fronta, ale netrvalo to ani 10 minut a už jsme byli vevnitř. Bohužel všechna lehátka už byla obsazená, tudíž jsme si museli sednout na zem. Výstava byla promítána na „strop“ kopule. Bylo to moc hezky zpracované i slovem doprovázené.

 Filmová projekce zachycovala české dějiny od roku 1939 do současnosti, dobu, kdy ještě v naší (tehdy Československé) republice vládla totalita. Představení trvalo asi 20 minut. Když projekce skončila, všichni jsme se pomalu odebrali zpět na vzduch.

Jen co jsme vyšla ven, tak se mě nějaká paní s malým filmovým štábem zeptala, jestli by se mnou mohla udělat rozhovor. Samozřejmě jsem neodmítla a snažila se odpovědět na všechny otázky, které mi položila.

 Výstava se mi moc líbila a jsem ráda, že jsem ji viděla, protože jsem si díky tomu dokázala mnohem lépe představit, jak to tenkrát vlastně všechno bylo.

Lucie Pospíchalová, 9.A

Cesta ke svobodě

Měsíční projekt Něžná revoluce vyvrcholil 13. listopadu Cestou ke svobodě. Za svobodou se vydali žáci sedmých a osmých tříd, cestu ve stopách studentského průvodu 17. listopadu 1989 pro ně svobodně připravili deváťáci.

Cesta za svobodou začínala na Albertově pod pamětní deskou s nápisem „Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď?“. Po krátké aktivitě se paní učitelky proměnily v soudružky, zabavily dětem mobily a zamkly je do rudého trezoru. Podle mapky pokračovaly jednotlivé skupiny Neklanovou a Lumírovou ulicí na Vyšehrad. Před  tunelem ve vyšehradských hradbách čekala na účastníky pochodu další zkouška. Ti, kteří četli zakázané knihy, podepsali Chartu 77 nebo se zúčastnili demonstrace v době Palachova týdne, museli jít pozpátku a delší cestou. Ti, kteří recitovali oslavné básně o Leninovi, kráčeli cestou kratší. Všichni pokračovali na vyšehradský hřbitov. Tam se zastavili nejprve na Slavíně, pak je anděl odvedl k hrobu K. H. Máchy. Po krátkém vysvětlení, proč byly Máchovy ostatky i jeho náhrobek přeneseny z Litoměřic v roce 1939 a proč studentský průvod směřoval právě k tomuto hrobu, položily i chuchelské děti na Máchův hrob papírové růže v barvách trikolory a zapálily básníkovi Máje, který se narodil i zemřel v listopadu, svíčku. Ve Starém purkrabství na všechny čekala úniková hra Cesta ke svobodě. V suchu a teple měli sedmáci a osmáci rozdělení do 5členných skupinek za úkol vyřešit za 30 minut otázku, která z 6 osobností na fotografiích je opravdu důvěryhodná. Komu se to podařilo, dostal zabavený mobil zpět. Ostatní museli počkat. Z Vyšehradu se pak všichni přesunuli na piazzetu u Národního divadla. Krátkou aktivitou, která připomněla události na Národní třídě před 30 lety, a nádherným zpěvem Modlitby pro Martu v podání Evelíny z 8.B u srdce Václava Havla naše cesta za svobodou končila. Každý se mohl svobodně rozhodnout, jestli zapálí svíčku i na Národní třídě.

Špalír těch, kteří se rozhodli svíčku zapálit, byl opravdu dlouhý.

Ivana Motýlová



Na Vyšehradě u Máchova hrobu
Cestou za svobodou prší. Je zima jako 17. listopadu 1989.
Papírové růže v barvách trikolory si vyrobily děti.
Svobodě se postavily do cesty zamřížovaná vrata Starého purkrabství. Otevírala je paní ředitelka.